Až neuvěřitelně často lze ještě stále zaslechnout již milionkrát omletý a vyvrácený mýtus o tom, že bitcoin je Ponziho schéma. Kromě těch, kteří tento mýtus šíří jako symptom svého nocoinerského syndromu, vypustí sem tam tento ducha prostý závěr i někdo, kdo ho jen bez nějaké větší vlastní úvahy přejal poté, co už ho přeci tolikrát zaslechl. Pokud by takový jedinec dospěl k tomu, že je nejvyšší čas tomuto tvrzení nějakou tu krátkou úvahu věnovat, dávám k dobru svoji verzi mého oblíbeného demystifikačního článku od Rase Vasilisina. Jakkoliv se strukturou věrně držím originálu, některé pasáže jsem si směle dovolil upravit k obrazu svému.

Těch laciných mýtu kolem bitcoinu jsou spousty. Od tvrzení, že ho používají hlavně (pouze) zločinci, pedofilové a teroristi. Že nám brzy vyplýtvá veškerou elektrickou energii a vypaří oceány. Že selhal, protože se ještě nedokázal zbavit své volatility a protože je v běžném platební styku používán stále ještě sporadicky. Všechna tato tvrzení však byla už mnohokrát vyvrácena a nebudu se jimi zde zabývat.

Zkusíme se zabývat pouze tím obviněním Ponziho schématem. Co to tedy vůbec je?

Ponziho schéma je pojmenováno po svém původci Charlesi Ponzim. Jedná se o investiční podvod, který generuje výnosy pro dřívější investory převážně z peněz vybraných od těch pozdějších.

Nejznámější Ponziho schéma moderní doby provozoval přibližně čtyřicet let Bernie Madoff. Zajímavé je, že Madoff byl bývalým předsedou burzy NASDAQ a málem se stal šéfem americké Komise pro cenné papíry (SEC).

Splňuje bitcoin definici Ponziho schématu?

Začněme definicí Ponziho schématu. Zmíněná SEC jej definuje následovně:

„Ponziho schéma je investiční podvod, který zahrnuje výplatu údajného výnosu stávajícím investorům z prostředků získaných od nových investorů. Organizátoři Ponziho schémat často lákají nové investory tím, že slibují investice do příležitostí, které údajně přinášejí vysoké výnosy s minimálním nebo žádným rizikem. S minimálním nebo žádným legitimním ziskem však tato schémata vyžadují neustálý přísun peněz od nových investorů, aby mohla pokračovat. Ponziho schémata nevyhnutelně zkolabují, nejčastěji v okamžiku, kdy je obtížné získat nové investory nebo když velké množství investorů požádá o vrácení svých prostředků.“

Podle SEC musí Ponziho schéma splňovat následující kritéria. Pojďme si tedy postupně probrat tyto varovné signály jeden po druhém:

• Vysoké výnosy s malým, nebo žádným rizikem — tvůrce bitcoinu Satoshi Nakamoto nikdy nikomu nesliboval žádné investiční výnosy, natož pak vysoké, nebo stálé. Ve skutečnosti má bitcoin ještě pořád mimořádně vysokou volatilitu a nezvyklé nejsou ani náhlé propady o vyšší desítky procent.
• Až příliš konzistentní výnosy — bitcoin vykazuje v dlouhodobém horizontu růst, avšak stabilní výnosy se objevují zpravidla až po alespoň čtyřech letech. V krátkodobém měřítku jeho výkon často stagnuje nebo i klesá.
• Neregistrovaná investice — americké SEC, CFTC a IRS považují bitcoin za komoditu. V Česku je úřady považován za tzv. movitou věc. Nejedná se tedy o tzv. cenný papír, který by podléhal registraci.
• Nelicencovaní prodejci — většina bitcoinových směnáren a burz je registrovaná a splňuje předpisy a regulace dané země (typicky KYC a AML). Kromě toho mnoho globálních bank, správců aktiv a komoditních burz nabízí expozici vůči bitcoinu.
• Tajemné a komplikované strategie — bitcoin funguje na zcela opačných principech. Jedná se o transparentní projekt s otevřeným zdrojovým kódem, do kterého může kdokoliv nahlédnout a ověřit jeho fungování. Stojí na převratném vynálezu tzv. decentralizovaného konsenzu, jehož změnu nemůže vynutit žádný centrální autorita.
• Nesrovnalosti v dokumentech — zdrojový kód bitcoin může být kýmkoliv a kdykoliv nezávisle auditován. Transakce i vlastnictví bitcoinu jsou jednoznačně a bezprostředně prokazatelné. Kompletní transakční historie je zcela veřejná a ověřitelná. Její pozměňování je z praktického hlediska vyloučené.
• Potíže s výplatami — tržní kapitalizace bitcoinu již přesáhla dva biliony dolarů a je vysoce likvidním aktivem. Lze jej bezpečně uložit u licencovaného správce, nebo zcela nezávisle na svých vlastních zařízení, převádět jej rychlostí světla kamkoliv po světě a kdykoliv 24/7 směňovat za fiat měny prostřednictvím burz, jakož i peer-to-peer bez prostředníků, po celém světě.

Bitcoin na mušce

Kdo tedy tvrdí, že bitcoin je Ponzi?

Jedním z nich je (kdo ví proč) významný americký ekonom a „kryptoskeptik“ Paul Krugman. V rozhovoru pro New York Times nepřímo přirovnal kryptoměny k Ponziho schématu. Jakkoliv může mít u mnoha z nich mimoděk pravdu, neobtěžuje se vidět žádný rozdíl mezi bitcoinem a jeho pochybnými napodobeninami. Krugman je dobře známý pro svou předpověď, že internet nebude mít na ekonomiku větší vliv než fax. Jinak řečeno, tentýž skeptik, který nám tvrdil, že internet je ekonomicky nevýznamný, tvrdí nyní totéž o bitcoinu.

Podle amerického novináře a spisovatele Davida Harsanyiho se Krugman neustále mýlí, aniž by sám o sobě kdy zapochyboval.

Podobný názor na bitcoin sdílel například akciový obchodník (na denní bázi) Dave Portnoy.

Jeho vztah s největším digitálním aktivem je však poněkud kontroverzní, jelikož nejprve prohlásil, že „vstupuje do bitcoinu“ a potvrdil jeho nákup. Krátce poté však Portnoy informoval, že přišel o 25 000 dolarů a bitcoin opouští, protože je to „jedno velké Ponziho schéma“. Později zase přiznal, že se mýlil.

Teorie o větším hlupákovi

Protože se úzká definice Ponziho schématu na bitcoin zjevně nevztahuje, používají někteří lidé širší definici. Tvrdí, že bitcoin funguje na základě teorie o větším hlupákovi. Tato teorie tvrdí, že cena neustále rostou proto, že lidé mohou prodávat již předražená aktivum stále „většímu hlupákovi“.

Ačkoliv toto tvrzení může být částečně platné během tzv. býčích trhů (období, kdy trhy významně rostou), platí úplně stejně pro libovolnou komoditu.

Je důležité si uvědomit, že bitcoin není měna. Je to komodita. A jako každá komodita nevytváří žádné peněžní toky a má pouze takovou hodnotu, jakou vám za ni někdo jiný zaplatí (nebo v jaké s vámi smění cokoliv jiného hodnotného). Bitcoin slouží jako exkluzivně monetární komodita —jeho užitečnost tedy spočívá výhradně v uchování a přenášení hodnoty bez nutnosti prostředníka, či důvěry ve třetí stranu. Díky tomu je nejčastěji přirovnávám ke zlatu.

Například sám tvůrce bitcoinu Satoshi Nakamoto prohlásil: „Bitcoiny nemají žádnou (ani potenciální) dividendu, nejsou tedy akciemi. Spíše sběratelský předmět, nebo komodita.“

Pokud by se 20 % lidí pokusilo současně vybrat své peníze z banky, bankovní systém by se zhroutil. Historicky existovalo přes 800 fiatových měn a všechny nakonec klesly až na nulu.

Dalším klíčovým bodem, který je potřeba si uvědomit, je, že status komodity nečiní z aktiva Ponziho schéma, ani investici podléhající teorii o větším hlupákovi, protože podle této logiky by takovou definici splňovalo i zlato.

Převážná většina využití zlata není průmyslu, ale pro ukládání bohatství a jeho vystavování na odiv. Stejně jako bitcoin neprodukuje žádné peněžní toky a má pouze takovou hodnotu, jako je někdo jiný ochoten zaplatit. Přitom není ani pravdivý mýtus, že by minoritní průmyslové využití zlata jakkoliv zakládalo jeho monetární využití. Jako uchovatel hodnoty a symbol bohatství by fungovalo, i když by bylo průmyslově zcela nevyužitelné.

Podle této definice je i dolar Ponzi

Kritici si neuvědomují, že pod jejich širší definici Ponziho schématu by spadal celý globální bankovní systém.

Zaprvé, fiatové peníze jsou uměle vytvořený peněžní statek. Dolar je aktivum vyrobené z papírů, nebo digitální záznamů na bankovních účtech. Totéž platí pro euro, korunu, i další měny. Nevyplácí žádné peněžní toky, ani dividendy.

Za druhé, fiatové peníze operují v rámci bankovnictví částečných rezerv. Pokud by se například 20 % lidí pokusilo současně vybrat své peníze z banky, bankovní systém by se zhroutil. To je vlastně jeden z varovných signálů Ponziho schématu podle Komise pro cenné papíry: potíže s výplatami.

Za třetí, fiatové peníze jsou inflační aktivum. To znamená, že za tyto peníze už nikdy v budoucnu nedostanete stejnou hodnotu, protože jsou neustále znehodnocovány. Historicky existovalo přes 800 fiatových měn a všechny nakonec klesly až na nulu.

Pravděpodobně jediným správným tvrzením Paula Krugmana je, že „fiat měny mají podkladovou hodnotu jen proto, že to říkají ozbrojení pánové“.

Je ironií, že globální bankovní systém vykazuje více Ponziho charakteristik než jakákoliv jiná komodita.

A víte, co ještě vykazuje znaky Ponziho schématu? Kde je potřeba snižovat a odkládat výplatu na stále pozdější věk, aby se předešlo hrozící insolvenci kvůli klesajícímu počtu nových účastníků? Ano, český penzijní systém. Nemělo by být správně ponzijní?

Závěr

Bitcoin vskutku nenaplňuje ani širší definici Ponziho schématu o nic víc než třeba trh se zlatem, fiatové měny, umělecká díla, či prémiové nemovitosti. Jinými slovy — pokud je vaše definice něčeho tak široká, že zahrnuje prakticky libovolná aktiva, možná potřebujete lepší definici.

‍

Zatímco čtete tento článek, roste přijetí bitcoinu mimo jiného i ve světě klasických institucí. Stává se součástí firemních rozvah, nově i diskuzí o strategických rezervách států. Regulované bitcoinové ETF otevírají dveře tradičním investorům, včetně penzijních fondů, což bitcoin zařazuje do dlouhodobých investičních strategií. Tento posun ukazuje, že bitcoin již není pouze okrajovým fenoménem, ale stává se uznávaným finančním aktivem. Chcete i tak nadále stát na nesprávné straně historie a brblat něco o Ponzim?

‍