Článek původně pod názvem "Kryptoměny: Bitcoin, Litecoin a ti druzí" vydal 28. května 2018 Martin Šíp na portále Na Volné Noze, zrevidoval 6. září 2023 sifrant pro portál Bitperia.cz. Ilustrace Kristýna Sataryová.

Bitcoinu táhne na patnáctý rok a s trochou nadsázky by se dalo říct, že už všechno zažil. Zprvu nebyl ničím a posléze „v něm“ spousta lidí přišla o spoustu „peněz“. Pro někoho nemá žádné praktické využití kromě spekulace, jinde otevírá lidem dosud netušené možnosti. Jsou to prý peníze teroristů, ale pomůžou vám při útěku ze země zasažené válkou. Údajně si za něj nejde nic koupit a přitom jeho spotřeba elektřiny uvaří oceány a rozpustí ledovce. Je extrémně volatilní, ale přesto jsou lidé, kteří si v něm spoří. Jsou to blázni? Je bláznivý bitcoin?

Mnoho z těchto příběhů se už opakovalo a postupně přibývají nové. Ještě se ale mnohokrát opakovat budou. Ukazuje se totiž, že bitcoin tu s námi nejspíše už zůstane. Pokaždé, když se měnila jeho maximální dolarová cenovka, dobýval mainstreamová média. V zápětí v nich nespočetněkrát zemřel. Vždy ale postoupí o krůček dál. O jeho existenci a potenciálu se dozví zase více lidí. Někteří ze zvědavosti, jiní z nutnosti. Kolik z nich ale ví o bitcoinu něco bližšího? Kdo z těchto lidí by dokázal vysvětlit jak bitcoin funguje, proč má hodnotu a zájem o něj roste?

Na takové základní otázky se vám pokusí odpovědět tento článek. Můžete jej považovat za úvod do bitcoinu a dále pokračovat se studiem těch témat, která vás zaujmou. Zdrojů můžete najít nepřeberně. Ať už ve formě jiných článků zde na Bitperii nebo v knihách Braiins Publishing. Bitcoinová králičí nora je totiž údajně bezedná. Neví se to tedy určitě, ale jisté je, že zatím její dno nenašel ještě nikdo…

Internet peněz

„Nevěřím, že bychom ještě někdy měli mít dobré peníze, dokud si je nevezmeme zpět z rukou státu.“
‍– F. A. Hayek

Bitcoin je vyvrcholením 30leté cesty za nezávislou digitální hotovostí, jejíž hledání začalo s rozvojem internetu v osmdesátých letech minulého století. Vyrostl na hodnotách hackerského hnutí cypherpunk, které má jako hlavní cíl rozvoj osobní svobody a ochranu soukromí ve virtuálním prostoru pomocí nástrojů moderní kryptografie a decentralizace.

Bitcoin mění naše zaběhnuté vnímání toho, co jsou peníze, co mohou být a jak mohou fungovat. Poprvé v historii lidstva umožňuje digitální vlastnictví bez prostředníka a aspiruje, podobně jako kdysi zlato ve fyzickém světě, stát se první globální digitální měnou, která nezná hranice tradičních států.

Na svět přišel bitcoin v říjnu 2008. Jeho základní vlastnosti byly popsány na pouhých devíti stranách dokumentu Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System, který bývá označován jako Bitcoin Whitepaper. Dokument byl publikován na jednom kryptografickém mailing listu pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Dodnes není známo, kdo Satoshi Nakamoto je a zda je to jeden člověk, nebo celá skupina.

První verzi bitcoinového klienta publikoval Satoshi Nakamoto v lednu 2009 a od té doby ušel bitcoin velký kus cesty. Na počátku byl záležitostí několika málo geeků a kryptografů, jeho cena byla nulová a neměl žádné praktické využití. Poprvé byl kurz jednoho bitcoinu stanoven v říjnu 2009, a to podle energetické náročnosti jeho těžby na 0,0007 USD. V listopadu 2021 přesáhl kurz jednoho bitcoinu hranici 69 000 USD a v době aktualizace tohoto článku v září 2023 se pohybuje kolem 25 000 USD.

Infrastruktura a ekosystém služeb kolem bitcoinu se rychle zvětšuje a bitcoin podpořil rozvoj zcela nového odvětví. I přes svůj dynamický růst je ale bitcoin teprve v rané fázi rozvoje, a to jak po technologické stránce, tak i co do aplikačních možností a dopadu na společnost jako takovou.

Ve skutečnosti je totiž bitcoin nejspíše něčím větším než jen prvními svobodnými penězi internetu. Podle populárního propagátora Andrease Antonopoulose není bitcoin pouze aplikací pro digitální měnu, ale Internetem peněz. Spíše než jednoúčelovou aplikací je ve skutečnosti otevřenou platformou a živoucím ekosystémem, který má ve svém genetickém kódu obrovský inovativní potenciál a s ním i schopnost transformovat, jakým způsobem spolu lidé vzájemně obchodují, chrání své zájmy a organizují se. Tento potenciál společně teprve odkrýváme a podobně jako u internetu ho ještě několik desítek let objevovat budeme.

Není bitcoin jako Bitcoin

V původním a dosud stále převládajícím gramatickém pojetí je Bitcoin s velkým „B“ decentralizovaná síť počítačů, která kolektivně udržuje záznamy o všech existujících transakcích s bitconem s malým „b“. Zjednodušeně můžeme říci, že bitcoin jsou digitální peníze žijící na Bitcoinu neboli bitcoinové síti.

Toto rozlišování je, obzvlášť pro lidi přicházejí do styku s bitcoinem poprvé, velmi matoucí a přináší zbytečné rozptýlení od mnohem podstatnějších témat. Jako jedni z prvních proto udáváme směr ve zjednodušení zápisu a používáme všude bitcoin s malým „b“. Pokud to nevyplývá z kontextu či je nutné expilicitně zdůraznit, že se jedná o bitcoinovou síť nebo protokol, výraz v takovém případě rozvedeme.

Vysvětlit srozumitelně a snadno, jak bitcoin funguje a o co se opírá důvěra mnoha lidí, kteří mu porozuměli, se často příliš nedaří. Proč tomu tak je? Bitcoin není jednoduchý, je příliš jiný, než s čím má většina lidí zkušenost, a zasahuje do mnoha oblastí zároveň — od kryptografie až po teorii peněz.

Důležité je si uvědomit, že lidé většinou principy toho, jak věci fungují, neznají. Prostě jim věří na základě dlouhodobé zkušenosti a také toho, že jim věří další lidé, kteří je obklopují. Málokdo by dokázal v krátkém vystoupení popsat principy dnešních peněz a finančního systému, stejně jako by málokdo dokázal vysvětlit, jak funguje internet, jeho dynamické směrování paketů informací nebo třeba systém pojmenování domén a jejich vazba na IP adresy. Většině z nás k životu stačí, že odeslaný email byl doručen a že na Facebooku můžeme rozvíjet svou digitální existenci. Nepotřebujeme chápat principy, které to vše umožňují, stačí nám s nimi mít pozitivní zkušenost a věřit, že tu pro nás budou zítra stejně jako včera.

U nových věcí a velkých fenoménů, mezi které patří i bitcoin, je tomu ale jinak. K jejich rychlému přijetí nám kromě technického pochopení brání i mnoho předsudků a mylných představ o tom, jak věci a společnost fungují a jakým způsobem mohou fungovat v budoucnu. Peníze, které nemají žádnou vnitřní hodnotu a které nejsou ničím kryté? Peníze s omezenou nabídkou, jejichž hodnotu určuje pouze dobrovolná směna? Peníze nezávislé na jakémkoli státu? Transakční systém bez centrální autority? Vždyť to nemůže fungovat! Nebo ano?

Transparentní desková hra

Bitcoin lze zjednodušeně přirovnat k následující deskové hře. Kolem stolu, na kterém je hrací deska s žetony, kartičkami a figurkami, sedí několik hráčů, které hra baví a zapojili se do ní dobrovolně. Všichni jsou si rovni v tom smyslu, že každý z nich zná pravidla, vidí, co dělají ostatní, může ověřit, jestli hrají podle pravidel, nebo podvádějí, a díky tomu mohou dohromady a jednoduše dojít ke konsenzu, že k aktuálnímu stavu hry (počty bodů jednotlivých hráčů, rozmístění karet a figurek na hrací desce atp.) se dospělo čestně, bez podvodů, a že výsledek hry přijímají — ať už je jim nakloněn, nebo ne. Snahy o podvod jsou minimální, protože všichni vědí, že ostatní pravidla znají stejně jako oni a jakékoli snahy o švindlování by byly velmi rychle odhaleny.

Bitcoin se skutečně takové deskové hře podobá, pouze se nehraje u stolu, ale po celém světě. Zapojit se do ní může kdokoli, kdo se se svým počítačem připojí do bitcoinové P2P sítě. Aktuálně je do této sítě připojeno kolem 10 tisíc počítačů, tzv. uzlů sítě. Místo desky s herním plánem, figurkami a žetony pro záznam celého průběhu hry se využívá sdílená databáze se speciálně navrženou kryptografickou strukturou. Jde v podstatě o veřejnou účetní knihu, do které se zapisují všechny bitcoinové transakce od začátku fungování bitcoinu v roce 2009. Jednotlivé stránky účetní knihy s transakcemi se nazývají bloky a jsou vzájemně propojeny do chronologického řetězce pomocí kryptografických zámků za sebe. Z tohoto důvodu se výsledná struktura účetní knihy označuje jako blockchain neboli řetězec bloků.

Podobně jako u deskové hry s přáteli ani v bitcoinu neexistuje žádná vnější autorita, která by dohlížela na dodržování pravidel a trestala jejich porušení. Arbitrem a vykonavatelem spravedlnosti je každý účastník hry. Pokud ve hře hodíte na kostce trojku, ale postoupíte o šest políček, někdo z protihráčů bude protestovat a vrátí vaši figurku zpátky. Podobně bude v bitcoinu odmítnuta transakce, která se snaží utratit cizí bitcoiny nebo vytvořit neexistující jiným způsobem, než je povoleno pravidly. Jak je toho ale docíleno po praktické stránce?

Naprosto nepostradatelným principem bitcoinu jsou, z důvodu chybějící vnější autority, transparentní pravidla, která jsou součástí otevřeného bitcoinového softwaru. Pomocí tohoto tzv. bitcoinového klienta si kdokoli na světě může stáhnout od ostatních účastníků sítě celý blockchain k sobě na disk (aktuální velikost v září 2023 je lehce nad 500 GB) a přehrát si dosavadní vývoj bitcoinové hry od začátku dodnes. Zároveň tak může ověřit, že všechny transakce byly správně autorizovány a že nikdo nevytvořil podvodně žádné bitcoiny navíc.

V případě, že při kontrole narazí váš bitcoinový klient na nějakou nesrovnalost, což se občas u nových bloků stává, bude blok s chybou zahozen a s ním i všechny bloky, které na něj navazují. Jak si ukážeme níže, vytváření bloků je pro jednotlivé „hráče“ velmi drahá záležitost a je s ní spojená netriviální finanční odměna, která v případě neplatného bloku není realizována, takže celá práce přijde vniveč. Tento princip vede ve výsledku k tomu, že v bitcoinu porušování pravidel nedává ekonomický smysl, protože vede k plýtvání zdroji primárně toho, kdo je nedodržuje.

Odměna, která všechno pohání

Každá dobrá hra motivuje své hráče k tomu, aby ji hráli a postupovali dále tím, že nabízí nějaké bonusové pamlsky. Pro bitcoin je důležité, aby jeho „hráči“ přidávali nové bloky s transakcemi a tím ho udržovali v chodu. Pamlsek, kterým bitcoin odmění toho, kdo přidá nový blok, má podobu určitého počtu nových bitcoinů a také všech poplatků z transakcí do bloku zahrnutých. Aktuálně si tímto způsobem bitcoinoví těžaři (tak se nazývají účastníci bitcoinu tvořící nové bloky) přijdou na 6,25 BTC za každý nový blok.

Na rozdíl od běžné hry není v decentralizovaném bitcoinu objektivně určeno, který účastník je na tahu. Aby nevznikl chaos z toho, jak se jeden těžař přes druhého snaží posílat do sítě své bloky, a aby bylo možné nové bloky zkontrolovat nezávisle ostatními těžaři, kteří na ně chtějí navazovat, existuje v bitcoinu pravidlo, které vytvoření formálně správného bloku adaptivně ztěžuje pomocí nastavení. Využívá k tomu parametr tzv. obtížnosti neboli difficulty tak, aby se všem těžařům dohromady podařilo vytvořit průměrně 1 blok za 10 minut.

Běžně se v této souvislosti v médiích uvádí, že těžaři musí pro nalezení bloku vyřešit složitou matematickou úlohu. To je ovšem hodně nepřesné. Ve skutečnosti se těžaři jen snaží náhodným zkoušením velkého množství čísel nalézt to pravé, které splňuje aktuální podmínku. Je to podobné, jako kdyby u deskové hry mohl postoupit na další políčko jen ten, kdo hodí šestku. Hráči by mohli nezávisle házet tak rychle, jak dokážou. Rychlejší a ti, kteří mají více kostek, budou postupovat rychleji než ti nešikovní s jednou kostkou. Výsledkem bude nepravidelný postup všech hráčů po hrací desce podle toho, jak často se jim podařilo hodit šestku. Pokud podmínku zmírníme a k postupu započítáme kromě šestky ještě pětku, budou se pohybovat častěji. Naopak podmínku můžeme i ztížit tím, že budeme požadovat dvě šestky za sebou, pak se budou hráči pohybovat pomaleji. Podobně bitcoin změnou podmínky dociluje to, že bloky tvoří průměrnou rychlostí, která je předepsána.

Zmíněná odměna 6,25 BTC rozdělovaná každý den motivuje těžaře, aby se vyzbrojovali speciálním hardwarem (tzv. ASICs), který „hází kostkou“ co nejrychleji. To pak vede k adaptivní reakci bitcoinové sítě, která jim úlohu neustále více a více ztěžuje. Aktuálně na počátku září 2023 hází virtuální kostkou těžaři v souhrnu přibližně 400 000 000 000 000 000 000 za sekundu (4 × 10²⁰ hodů/s). Na následujícím logaritmickém grafu vidíme, že těžební výkon v bitcoinu vzrostl od roku 2011 přibližně miliardkrát.

Digitální zlato podle Satoshiho

Satoshi Nakamoto chtěl nejen vytvořit nezávislý transakční systém bez vnější autority, jehož fungování jsme nastínili v předchozím textu, chtěl postavit tento systém nad penězi s lepšími vlastnostmi než tzv. fiat peníze, které vytváří a spravují státy skrze centrální banky. To ho vedlo k tomu, že do bitcoinu vložil model peněz inspirovaných zlatem, které se vyznačuje omezenou zásobou a klesající předvídatelnou inflací (aktuální světová těžba nového zlata je na úrovni 2 % celkových zásob a dlouhodobě pomalu klesá).

Konkrétní inflační algoritmus, který zvolil, je velmi jednoduchý. Nové bitcoiny jsou vytvářeny a uváděny do oběhu tím, že se přidělí společně s transakčními poplatky jako odměna těžaři za vytvořený blok. Každých 210.000 bloků, což je přibližně jednou za 4 roky, klesne velikost odměny na polovinu. Na začátku byla odměna stanovena na 50 BTC, v listopadu 2012 klesla odměna na 25 BTC, v červenci 2016 na 12,5 BTC a nakonec v květnu 2020 na současných 6,25 BTC. Další snížení odměny na 3,125 BTC nás čeká na jaře roku 2024 a nastane poprvé v bloku číslo 840.000, další v roce 2028 atd. Pomyslným sečtením odměn všech bloků zjistíme, že nikdy nebude vytvořeno více jak 21 milionů BTC. Je to vidět na logaritmickém grafu níže, který zobrazuje počet bitcoinů v oběhu (modrá křivka) a monetární inflaci (oranžová křivka) v závislosti na čase až do roku 2062. Aktuálně se bitcoinová inflace pohybuje pod 2 % a lze říci, že i tak je vzhledem k ostatním ekonomickým silám zanedbatelná. Význam velmi nízké a neměnné inflace bude velmi podstatný v hypotetickém budoucnu bitcoinu, kdy se jeho adopce i cena ustálí a stane oporou pro část světové ekonomiky.

Zájemcům o bližší seznámení s kritikou státních peněz, která je pro bitcoin relevantní, doporučuji útlou, ale velice výmluvnou knihu Bitcoin: Odluka peněz od státu od Josefa Tětka.

Každý může být bankou sám sobě

Poslední důležitá věc, která nám chybí k základnímu pochopení bitconu, je osvětlit, jakým způsobem majitelé své bitcoiny vlastní a jak s nimi provádějí transakce.

V současném světě státních digitální peněz vlastníme prostředky držené na účtech bank na základě naší občanské identity. Tuto identitu je banka schopna ověřit a podle ní přidělit přihlašovací údaje k našemu účtu online nebo nám přístup obnovit v případě, že jsme o něj přišli. V takovém systému, kde za nás dispoziční právo nad naším digitálním vlastnictvím vykonává prostředník, můžeme o majetek přijít několika způsoby. Mezi ně patří především falšování identity, kompromitace systému přihlašovacích údajů nebo odepření přístupu k prostředkům bankou či jejich konfiskace státem. Existuje mnoho situací u nás i jinde ve světě, při nichž se naplno projeví, že prostředky uloženými v bance může plně disponovat i někdo jiný než my.

V bitcoinu je tomu jinak. Každý účastník může být sám sobě suverénní bankou a nemusí se spoléhat na žádné prostředníky, pokud si to sám nezvolí. Dokonce není třeba se nikoho ptát, zda si v bitcoinu můžete svou „banku“ založit. Prostě to uděláte tím, že si stáhnete do počítače nebo telefonu jednu z mnoha existující bitcoinových peněženek a pomocí ní vytváříte bitcoinové adresy, na které vám kdokoli z celého světa může okamžitě poslat libovolný počet bitcoinů. Při odesílání bitcoinů z vaší peněženky pak stačí zadat cílovou adresu, částku a potvrdit odeslání. Na povrchu se zdá být vše stejné jako internetové bankovnictví, pod kapotou to ale funguje na úplně jiném principu.

Bitconová peněženka není ve skutečnosti obdobou klasické peněženky, protože ve skutečnosti neobsahuje žádné bitcoiny. Správně bychom ji měli nazývat spíše bitcoinová klíčenka, tj. aplikace, která obsahuje vaše tzv. privátní klíče. Pomocí těchto klíčů lze podepsat transakce s vašimi bitcoiny, takže je ostatní účastníci v síti rozeznají jako platné a budou těžaři zahrnuty do blockchainu a tím i nevratně potvrzeny. Je zjevné, že utajenost těchto soukromých klíčů je pro bezpečnost vašich bitcoinů zcela zásadní.

Mezi každým privátním klíčem v peněžence a k němu přiřazenou bitcoinovou adresou je matematický vztah asymetrické kryptografie. Platí, že z klíče lze krytografickou operací odvodit adresu, opačný postup ale prakticky možný není. Z tohoto důvodu je možné vaši bitcoinovou adresu sdělit komukoli nebo ji publikovat veřejně na svém webu bez nebezpečí, že by z adresy někdo mohl zjistit zpětnou operací příslušný privátní klíč. Podobně lze pomocí klíče digitálně podepsat bitcoinovou transakci, kdy z podpisu bude prokazatelná jeho příslušnost k adrese, opět ale nebude možné zjistit privátní klíč, který byl k podpisu nutný.

Z uvedeného vyplývá, že bitcoinová adresa odpovídá číslu běžného bankovního účtu a privátní klíč je identita, která opravňuje k nakládání s jeho prostředky. Zásadním rozdílem mezi klasickým bankovnictvím a bitcoinem je fakt, že privátní klíč (identitu) není potřeba nikdy žádné třetí straně odhalit, takže dobře uchovaný klíč ani není možné ukrást, stejně jako to platí pro bitcoiny, které k němu přísluší.

Jak porozumět šílenému chování kurzu bitcoinu

Kurz bitcoinu budí kvůli svému divokému a nevyzpytatelnému chování mnoho kontroverzí. Jsou to právě obrovské růsty s prudkými propady, které vyvolávají vlny zájmu médií a následně také odborné i laické veřejnosti. Vlivem toho byl bitcoin mnoha finančníky i ekonomickými nobelisty označen za tulipánovou horečku a bublinu bez hodnoty, za finanční fatu morgánu, nebo dokonce přímo za podvod. Jak můžeme věřit něčemu, co se během posledního roku zhodnotilo 20×, jen aby to během pár dalších měsíců v prudkém pádu na třetinu hodnoty odevzdalo velkou část zisků zpět?

Pokud budeme kurz zkoumat v krátkých časových obdobích v délce několika měsíců, uvidíme jen nepředvídatelnou divokou jízdu. Proto, aby z chaosu vystoupil alespoň nějaký řád, je potřeba kurzové pohyby sledovat v dlouhodobé perspektivě. Na následujícím grafu je zobrazen kurz bitcoinu vůči USD od roku 2010, kdy se začal obchodovat na prvních bitcoinových burzách, až do dnešního dne. Lze z něho něco zajímavého vyčíst?

Jistě vás graf příliš nenadchnul. Zdá se totiž, že bitcoin neměl po většinu své existence takřka žádnou hodnotu a teprve v posledním roce došlo k jejímu obrovskému nárůstu, který se nyní podobným tempem propadá zpět směrem k nule. Je to tedy jen bublina? Je možné, že je to konec bitcoinu? Kam až může kurz padnout?

Ještě před tím, než zkusím opřít odpovědi na položené otázky o trochu jiný pohled, zkuste si pro sebe tipnout, kdy kurz bitcoinu prošel za svou historii největší bublinou. Na výběr máte tři červeně zvýrazněné oblasti grafu: I. rok 2010/2011, II. rok 2013/2014, III. rok 2017/2018… Pokud tipujete pouze na základě grafu bez dalších znalostí, pravděpodobně jste logicky zvolili poslední možnost III., neboť jde o graficky skutečně největší bublinu. Proto pro vás může být překvapením, že ve skutečnosti bitcoin zažil svou největší bublinu již na přelomu let 2010/2011, zatímco poslední bublina je zatím tou nejmenší. Jak je to možné?

Zobrazený graf je totiž pro získání lepších odpovědí na položené otázky nevhodný. Důvodem je, že bitcoin a jeho ekosystém prochází od počátku vzniku exponenciálním růstem. Exponenciální růst je typický tím, že v absolutním měřítku je poslední období růstu tak veliké, že v podstatě zastíní detaily veškerého předchozího růstu a ty se tak zdají v porovnaní s posledním obdobím zanedbatelné a nezajímavé. Navíc se růst ekosystému do kurzu bitcoinu nepřenáší přímočaře, ale je průběžně zamlžován spekulativními bublinami, které se nafukují a zase splaskávají. Každá následující bublina je kvůli exponenciálnímu základnímu trendu v absolutním měřítku o tolik větší, že ty předchozí činí v běžném zobrazení v podstatě nevýznamné, až neviditelné.

Aby bylo možné dlouhodobě lépe posoudit charakter kurzu bitcoinu a porovnat mezi sebou různá období, je lepší zobrazovat exponenciálně rostoucí fenomény, jakým bitcoin je, v logaritmickém grafu, který na svislé ose zobrazuje kurz v dolarech v násobcích desíti, tedy hodnoty 0,1 / 1 / 10 / 100 / 1 000 / 10 000 / 100 000 USD za jeden bitcoin. Výhodou tohoto zobrazení je, že stejné svislé vzdálenosti v grafu znamenají stejný násobek růstu nebo poklesu kurzu.

‍

Na první pohled vypadá tento graf mnohem zajímavěji. Zatímco na prvním grafu je do roku 2013 „mrtvo“, na druhém grafu je od začátku vidět divoká aktivita. Můžeme tak rozlišit období rychlých růstů a poklesů a porovnat je mezi sebou.

Je zjevné, že nejdivočejší byl bitcoin na začátku. Bitcoin se veřejně obchodoval na burze MtGox v červenci 2010 kolem ceny 0,1 USD/BTC a brzy se dostal poprvé do médií ve spojení s kontroverzemi kolem Silk Road a WikiLeaks. To vše vedlo během dalších měsíců ke zhruba 350násobnému nárůstu ceny až na 36 USD a jejímu následnému 15násobnému pádu na úroveň kolem 2 USD v říjnu 2011. Bitcoin si tak prodělal svou první a také v relativním smyslu největší cenovou bublinu a mnozí pří pohledu na graf věštili jeho brzký pád do nicoty. Ten však nenastal, protože technologický rozvoj a rozšiřování bitcoinu probíhaly i nadále.

Všechny další bubliny i jejich splasknutí byly vždy pozvolnější a o něco méně dramatické. S každou další pumpou dosahující nových rekordů proniká bitcoin více a více do mainstreamových médií a do povědomí širší veřejnosti. Každý následný propad doprovází negativní ohlasy a na stránku Bitcoin Obituaries přibývají nové zaručené předpovědi hlásající konec bitcoinu.

{{custom-cta}}

Bitcoin se nicméně nadále technologicky rozvíjí a roste kolem něj silná komunita i ekosystém služeb. Po jeho posledním maximu 69 000 USD z listopadu 2021 následuje velký rozmach v zemích třetího světa, kde fiat měny často nefungují jako uchovatel hodnoty a pro velkou část populace bez přístupu k bankovnímu systému ani jako prostředek směny na větší vzdálenosti.

V západním světě s fiatem coby prostředkem směny problém zatím není. S rostoucí inflací způsobenou bezprecedentním nafukováním peněžní zásoby ve jménu „záchrany“ ekonomiky po jejím řízeném covidovém kolapsu se už však o uchování hodnoty nedá mluvit u fiatu ani ve vyspělých zemích.

Bitcoin se také pomalu začíná etablovat na institucionálně-finanční úrovni. Některé veřejně obchodované společnosti začínají bitcoin držet na svých rozvahách a využívat ho jako hedge proti inflaci. Velké banky a další finanční domy chtějí zprostředkovávat nabídku bitcoinu svým klientům. V září 2021 deklaroval středoamerický Salvador jako první země na světě bitcoin jako zákonné platidlo. Mluví se o tom, že by bitcoin mohly držet centrální banky v rezervách.

Jak dlouho ještě vydrží dlouhodobý exponenciální růstový trend ceny nevíme. Bude velmi záležet na dalším technologickém vývoji bitcoinu a také na budoucí reakci států, jejichž penězům začne bitcoin nejspíše jednou významně konkurovat. V září 2023 je celková tržní kapitalizace bitcoinu kolem 0,5 bilionu dolarů. To je na první pohled sice hodně, ale v globální finančním světě je to stále jen kapka v moři a prostor pro expanzi je obrovský. Některé odhady optimistů jsou přitom opravdu vysoké.

Dále také nevíme přesně, jaká dynamika za exponenciální adopcí bitcoinu a jeho cenovými pohyby stojí. Nejčastěji se mluví o modelu adopce podle s-křivky, podle kterého probíhá šíření a růst mnoha fenoménů ve společnosti i přírodě. Velmi zajímavá je v tomto ohledu přednáška z roku 2014 Why Bitcoin’s Growth is Normal, ve které je dán do souvislosti Bitcoin a raný růst technologických společností jako je Facebook nebo Twitter, případně článek z konce roku 2016 popisující s-křivkový model adopce bitcoinu nebo poslední, jednadvacátá lekce Gigiho knihy.

Fundamentální hodnota bitcoinu

Už víme, že ekosystém bitcoinu – a s ním i jeho adopce – roste exponenciálně. Otázkou ale zůstává, odkud bere bitcoin svou hodnotu? Lze bitcoin nějak objektivně ocenit? Lze mluvit o jeho vnitřní hodnotě? Nebo je to všechno jen bláznivá spekulativní hra, která musí jednou nutně skončit? To jsou všechno otázky, které nás mohou oprávněně napadat.

Problémem hodnoty se zabývalo v historii mnoho filosofů a ekonomů. Velmi užitečným přístupem se zdá být pozorování, že hodnota není dána objektivně vnitřními vlastnostmi nějaké věci, ale že je určována tím, jakou důležitost jí za určitých podmínek přisuzujeme. Jinak řečeno, hodnota věcí je subjektivní a mění se pro každého z nás v čase podle okolností.

Co má větší hodnotu: litr vody, nebo kilogram zlata? Bez kontextu je to nesmyslná otázka. Preference člověka, který se plazí vyprahlý po poušti, se budou lišit od preferencí toho, kdo se doma večer sprchuje. Nejčastější omyl, který při vytváření závěrů o hodnotě věcí všichni činíme, je, že implicitně předpokládáme, že ostatní hledí na svět našima očima a nacházejí se v podobné situaci.

Při uvažování o hodnotě bitcoinu bychom tedy měli co nejšířeji zkoumat, kdo a v jakých situacích ho bude dlouhodobě preferovat před jinými alternativami. Zkoumání komplikuje fakt, že bitcoin je novým společenským a technologickým fenoménem. Další komplikací je, že viditelné silné preference bývají často časově omezené, kolísavé a prchavé, zatímco ty dlouhodobé a velmi stabilní, které v souhrnu vytváří fundamentální hodnotu, nejsou tak zjevné, ačkoliv mají v delším horizontu větší dopad.

Jaké tedy mohou být stabilní důvody, aby někdo dal přednost bitcoinu před ostatními možnostmi?

• Bitcoin je důvěryhodný a antifragilní. Má dlouhodobě spolehlivější ekosystém než jiné alternativy. Je postaven na systému s transparentními pravidly, která jsou nezávisle ověřitelná. Dlouhodobá stabilita bitcoinu se opírá o decentralizovanou infrastrukturu, která je v běhu bez výpadků od svého vzniku v roce 2009. Peníze od té doby odolaly všem dosavadním útokům a prokázaly své antifragilní vlastnosti tím, že se vůči těmto útokům staly imunními.
• Bitcoin je otevřený a neutrální transakční systém. Nabízí větší finanční svobodu než státní peníze. Od prvního dne svého provozu má bitcoin globální transakční schopnost, která ignoruje jakákoli jurisdikčních omezení. Jde o otevřený systém, do kterého se může zapojit kdokoli a z něhož žádného účastníka není možné vyloučit. V bitcoinu není možné konfiskovat komukoli prostředky a neumožňuje ani cenzuru či zpětnou změnu transakcí.
• Bitcoin představuje neinflační peníze. Monetární inflace bitcoinu je předurčená a rychle klesá k nule. Tím bitcoin nastavuje zrcadlo všem centrálním bankám a ekonomickým hypotézám obhajujícím prospěšnost inflační politiky u státních peněz. V případě dostatečné a stabilní adopce v budoucnosti může bitcoin hrát roli neutrálního a rezervního aktiva, jehož hodnota pomalu poroste se světovou ekonomikou.
• Bitcoin má větší síťový efekt a prověřenější ekosystém než tzv. kryptoměny. Bitcoin má největší adopci a ekosystém služeb a stojí za ním také největší komunita ideových podporovatelů, uživatelů a vývojářů.

Absolutní legenda

Tento článek vydal Martin Šíp v květnu 2018. Bylo to v době, kdy o bitcoinu existovalo v češtině úplné minimum informací a bez debaty se jednalo o první takto komplexní text s úvodem do celé problematiky.

Téma, které je z důvodu nemožnosti přirovnat ho k čemukoliv již existujícímu obtížné vysvětlit, podává Martin s obdivuhodnou lehkostí a přitom zůstává absolutně precizní. Jeho přirovnání k deskové hře je fantastické, nepřekonané a možná nepřekonatelné.

Mnozí místní bitcoineři jej považují za stěžejní pro svou následnou cestu bezednou bitcoinovou norou. V Bitperii jsme naznali, že tento legendární text má stále co přinést i nové generaci této úžasné komunity a rozhodně nesmí upadnout v zapomění. Šiřte ho všude, ať žije dál!

Šípák hostem v podcastu Stackuj.cz